Rostoucí investice do obnovitelných zdrojů energie představují jeden z klíčových aspektů globálního úsilí zaměřeného na zmírnění vlivů klimatických změn. Odborníci však zdůrazňují, že samotná energetická transformace nestačí. Ochrana a regenerace přírodních ekosystémů, jako jsou lesy, mokřady, řeky a oceány, nabývá na významu, neboť hrají zásadní roli v absorpci oxidu uhličitého, regulaci vodního cyklu a zvyšování odolnosti společností vůči extrémním klimatickým jevům.

Podle vědců tempo klimatických změn v současnosti překonává předpoklady z minulosti. V roce 2024 průměrná teplota na planetě poprvé vzrostla o více než 1,5 °C v porovnání s úrovněmi před průmyslovou revolucí. Tato hranice by – jak uvádějí dlouhodobé doporučení vědeckého vzezření – neměla být překročena, abychom zmírnili nejvážnější dopady globálního oteplování.

Navzdory závazkům plynoucím z pařížské dohody z roku 2015 emise skleníkových plynů nadále rostou. Podle údajů Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) v roce 2024 dosáhly rekordní úrovně téměř 58 miliard tun. Minulá dekáda zároveň byla nejteplejší v historii, a svět se stále od cíle omezit nárůst teploty na 1,5 °C výrazně vzdaluje.

- Snahy o ochranu klimatu se v některých regionech planety zrychlují, zatímco v jiných se zpomalují. Evropa hovoří o klimatické transformaci, rovněž v Číně dochází k významným změnám a pozorujeme rychlý nárůst uplatnění zelených technologií a výroby zelené energie. Naopak ve Spojených státech se postupy blokují a informace vědců jsou přímo zpochybňovány. Rozhodnutí administrativy prezidenta Trumpa spíše omezilo než zrušilo systém měření a výzkumu oceánů, který je nezbytný pro pochopení změn planety, - říká Maria Andrzejewska, generální ředitelka UNEP/GRID-Warszawa.

Potvrzením pokračující energetické transformace jsou nejnovější údaje Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie. V roce 2025 došlo k historickému nárůstu o 692 GW výkonu v oblasti obnovitelných zdrojů energie, což představuje nárůst o 15,5 % oproti předchozímu roku. Nejvíce se na tomto vývoji podílela Asie, která zodpovídala za více než 74 % nových instalací. Dynamický růst byl zaznamenán také v Africe a na Blízkém východě. V důsledku toho již obnovitelné zdroje energie představují téměř polovinu globální výrobní kapacity elektrické energie.

Maria Andrzejewska však upozorňuje, že stejně důležité jako investice do nových technologií jsou i aktivity v oblasti ochrany přírody. - To znamená obnovu, udržování a ochranu prostředí, které slouží jako přirozený absorpční prvek oxidu uhličitého. Nejvíce nás brzdí nedostatek znalostí o významu přírodních ekosystémů, ale zároveň i absence dlouhodobého myšlení, - zdůrazňuje odbornice.

Odhady UNEP naznačují, že při zachování současného tempa snižování emisí průměrná teplota na Zemi může na konci století vzrůst o 2,5–4,6 °C. I úplná realizace stávajících klimatických závazků by tento nárůst omezila pouze na úroveň 2,1–2,9 °C. Takový scénář by měl závažné důsledky pro přírodní prostředí. Vědci varují před téměř úplným vymizením tropických korálových útesů, destabilizací ledových pokrývek Grónska a západní Antarktidy a možností přetvoření části amazonských deštných lesů na savanu.

Podle odborníků je nezbytné urychlit snahy o zlepšení energetické efektivity a odstoupení od fosilních paliv. - Měli bychom také vždy zvážit, zda to, co kupujeme, je skutečně nutné, protože nadprodukce spotřebního zboží má také velmi negativní dopady na planetu a prohlubuje antropogenní klimatické změny, - upozorňuje Maria Andrzejewska.

UNEP zdůrazňuje, že energetická transformace a ochrana přírody by měly probíhat souběžně. Degradace ekosystémů oslabuje jejich schopnost ukládat oxid uhličitý, zadržovat vodu a zmírňovat následky sucha, záplav a jiných extrémních klimatik. Kromě toho pokračující ztráta biodiverzity je jedním z největších současných výzev. Odhaduje se, že až milion druhů rostlin a zvířat je aktuálně ohroženo vyhynutím.

- Obvykle přemýšlíme o tom, co se stane zítra, za týden nebo za rok. Při přírodních ekosystémech však musíme myslet v perspektivě mnoha desetiletí. Obnova některých z nich, například lesů, vyžaduje značný čas, a některé druhy ztracené v důsledku tlaku člověka se už nikdy nevrátí, - uzavírá generální ředitelka UNEP/GRID-Warszawa.

foto: arch. red.
zprac. /kp/